MAKARSKA RIVIERA: Perly Makarské riviéry
MAKARSKA
Makarska (15 000 obyv.) leží na úpatí Biokova, v prirodním prístavu uzavreném z jihovýchodu mysem Osejava a ze severozápadu poloostrovem sv. Petra. Makarska je hospodárské, kulturní a turistické stredisko Makarského prímorí. V prístavu je trajektové prístavište linky do Sumartinu na ostrove Brac. Sestává ze starého jádra stredomorského typu a novejší cásti s hotely, restauracemi, obchody apod. Má nádhernou 1500 m dlouhou pláž v borovém lese s mnoha pískovými zákoutími. Vznikla z Makru, osady pod Biokovem, která se zminuje jako Maccurum 4. kvetna r. 533 v listinách cirkevního snemu v starobylé Salone. Teprve zacátkem 16. st. se v tureckých, chorvatských a latinských prámenech stretáváme s toponymem Makarska.
Na velkém príkrém mestském námestí, pojmenovaném na pocest básníka Andriji Kacice Miošice, vynika jeho pomník (1889, dílo Ivana Rendice) a kostel sv. Marka ze 17. st., v kterém se pecuje o hodnotná socharská a malirská umelecká díla. Nejhezcí kostelní oltár je dílo benátského mistra Pietra Onigha. Pred kostelem je barokni kašna z 18. st. Na poloostrove sv. Petra je stejnojmenný kostel z 9. st., zboren za zemetresení r. 1962, ale obnoven r. 1992. Ve františkánském kláštere sv. Marie z 16. st. je umístena velice bohatá knihovna, Malakologické muzeum s jednou z nejbohatších sbírek mušlí na svete a sbirka barokního náboženského malírství. Na brehu je pozdnebarokní kostel sv. Filipa Neriho a Mestské muzeum. Pomnik ve tvaru štíhlé pyramidy na vjezdu do mesta byl r. 1808 postaven na pocest francouzského maršála Marmonta. Nedaleko Makarské je Vepric, poutní místo Panny Marie Lurdské. Díky své prírodní kráse a zasveceném ovzduší je oblíbeným poutním místem. Jako strážci Makarské se na úpatí Biokova umístily vsi Veliko Brdo, Puharici, Makar a Kotišina, v které je Biokovská botanická zahrada. V techto obcích se zachovála krása puvodního lidového stavitelství a proto jsou dnes oblíbenými výletními místy.
TUČEPI - Chorvatsky turisticky champion in 2001./2002. (3. in 2000., 2. in 1999.)
Tučepi (1770 obyv.) leží 4 km jihovýchodne od Makarské. Do zemetresení vetšina obyvatel žila ve vsích pod Biokovem. Obyvatelstvo se dnes zabývá zemedelstvim a cestovním ruchem. Tučepi se staly jedním z nejatraktivnejších letovisek v Chorvatsku. Krášlí je nejhezci a nejdelší oblázková pláž na Makarské riviére, bórový les, olivové sady, luxusní hotely, hezké domy a sportovni hrište. V prístavu je jachtarský klub chránený od vetru a more venkovním vlnolamem. Byly osídleny už v dobe antické. Na hrbitove byly nalezeny úlomky nábytku z starokrestanského kostela z 5.-6. st. a nekolik stredovekých náhrobních kamenu. S dnešním názvem se osada poprvé zminuje r. 1434. Kostel sv. Jirí byl postaven v prechodném románsko-gotickém slohu koncem 13. st. U kostela je rímská náhrobní stéla a dva stecaky, stredoveké náhrobní kameny. Na tomto míste, podle lidové povesti, byl pochován benátský doze Pietro Candian. V 18. st. bohaté makarské rodiny staví v Tucepech barokní vily. Letní sídlo opata Grubišice je dnes hotel "Kaštelet".
BRELA
Brela (1500 obyv.) leží 15 km severozápadne od Makarské, v príkrém biokovském podhurí. Obyvatelstvo se zabývá pestováním vinné révy, oliv, višne marasky a fíku, a cestovním ruchem. "Brela jsou vrídla krásy" díky svým prírodním pametihodnostem: hustým borovým lesum táhnoucím se z hor k nádherným oblázkovým plážím a bystrému mori. Už nekolik desetiletí vehlasná jako jedno z nejpritažlivejších turistických destinací v Chorvatsku. Jsou nositeli evropské ekologické ceny "Modrá vlajka" za rok 1999, 2000 a 2001. V Brelech je i malý jachtarský klub pro zakotvení clunu a jachet. Vznikla na míste rímských osad (1.-4. st.). První zmínku v historii o nich podává Konstatin Poríýrogennétos (kolem r. 950) pod názvem Berulia. Dnešní obec vznikla nedávno pristehováním obyvatelstva z podbiokovských vsí. V Brelech jsou významnými architektonickými památkami kostel Panny Marie Karmenské z 18. st. a farní kostel sv. Štepána z 19. st. Na hrbitove je stredoveká nekropole - dnes archeologický park - s osmi náhrobními kameny ozdobenými reliéfy.
IGRANE
Igrane (400 obyv.) leží 17 km jihovýchodne od Makarské. Obyvatelstvo se zabývá zemedelství (olejárna s technologií lisování za studena), rybárstvím a cestovním ruchem. Vesnice se terasove spouští k mori a vytvárí tak obdivuhodný architektonický celek. Umístily se na malém poloostrove, na jehož východním brehu je velká písková pláž. V prístavu je vlnolam, u kterého mohou kotvit menší jachty. Od vrcholu, kterým dominují zvonice barokního farního kostela Panny Marie od Ružence (dostavena r. 1925) a Zalina vež (17. st.), až k mori jsou hroznovite serazeny domy se zahradami. V Igranech je spousta historických památek. Osada existovala již v dobe rímské. Zde je zachován "Letopis kneze Dukljanina", velice duležitá listina pro chorvatskou historii a kulturu. V olivových sadech nad vesnicí stojí nejvýznamnejší stredoveká památka v Makarském prímorí - kostel sv. Mihovila (11.-12. st.). Zde jsou i zríceniny staré hradební veže, zvané Kulina. Na brehu je zajímavé barokní letní sídlo rodiny Šimic-Ivaniševic, postavené r. 1760.
BAŠKA VODA
Baška Voda (2200 obyv.) leží 9,5 km severozápadne od Makarské. Obyvatelstvo se zabývá zemedelstvím (olivy, vinná réva, višne, fíky), rybárstvím a cestovním ruchem. Je jedním z nejstarších a nejnavštevovanejších letovisek na Makarské riviére. Dlouhé oblázkové pláže, hustý borový les a hezky upravovány ulice jsou ozdobou já pýchou této obce. Baška Voda má malý prístav, v jehož jižní cásti mohou :otvit príchozí cluny. Byla osídlena již v dobe antické. Na vyvýšenine Gradina jsou stopy osad a pozdneantické byzantské tvrze. V širším okolí bylo nalezeno sedm antických náhrobku -stél z 2.-5. st. Toponymum Baška Voda se poprvé vyskytuje zacátkem 18. st., když po vyhnání Turku tuto oblast osídlili obyvatelé Baštu. Název Baseta Voda uvádí ve svých dílech i A. Fortis, italský biolog a autor cestopisu. V obci je pozdnebarokní kostel sv. Vavrince, zbudován na antické lokalite, a farní kostel sv. Mikuláše z konce 19. st. Nedaleko Bašky Vody je Baško Polje, novejší turistická osada. Nad Baškou Vodou, na samých svazích Biokova uprostred vysokých skal se vklínily Bast, typická podbiokovská vesnice s bílými kamennými domky, a ves Topići.
PROMAJNA
Promajna (230 obyv.) leží 6 km severozápadne od Makarské. Umístila se hned u more v prekrásné stredo-morské krajine. Procházkovou stezkou je spojena s Baškou Vodou. Byla osídlena v 18. st. Náhodou zde v jedné hrobce byly nalezeny zlaté šperky a terminální cippus s vysekaným krížem, které jsou považovány za nejvýznamnejší pozdneantické nálezy v celém Makarském prímorí.
PODGORA
Podgora (1500 obyv.) leží 7 km jihovýchodne od Makarské. Obyvatelstvo se zabývá zemedelstvím (vinná réva, olivy, fíky), námornictvím, rybárstvím a cestovním ruchem. Sestává ze starších vsí na svazích Biokova, které jsou dnes málo osídleny, a novejší cásti podél more. V oblasti Podgory je více vrídel s pitnou vodou a lécivé slané vrídlo Klokun. Podgora láká svou prírodní krásou, nádhernými oblázkovými plážemi a bohatou zelení. Byla osídlena ve stredoveku. Za tureckých nájezdu byla duležitou benátskou základnou. Kostel sv. Tekle byl zbudován na stredoveké lokalite Sutikla a poprvé se zminuje v 18. st. Na hrbitove se nachází stredoveké náhrobní kameny a pomník básníkovi a politikovi Mihovilu Pavlinovicovi (Podgora, 1831-1887), dílo Ivana Rendice. Z letního sídla rodiny Mrkušic, které se zarazuje mezi nejvýznamnejší exempláre barokní architektury v Ma-karském prímorí, se zachovaly portál a kaple. Na vyvýšenine nad prístavem stojí mohutná socha Rackova krídla z r. 1962. Dlouholetá turistická tradice tohoto místa se spatruje v pocetnosti luxusních hotelu a bohaté turistické nabídce. Podgora má dnes dva malé prístavy: jeden v nekdejším starém portu a druhý v Čakljích.
DRAŠNICE
Drašnice (330 obyv.) leží 12 km jihovýchodne od Makarské. Jsou malou rybárskou a turistickou vsí. Obyvatelstvo se zabývá i zemedelstvím (olivy, vinná réva, fíky). Podél brehu jsou krásné oblázkové pláže se zázemím pod borovým lesem a olivovými sady. Príkré ulice, staré dal-matské domky a príroda zarucují príjemnou dovolenou. U more stojí nový kostel s v. Jirí a Neposkvrneného Pocetí Blahoslavené Panny Marie se zabudovanými prvky staršího kostela. Náhrobní kameny z 15.-18. st. leží kolem nové stavby. Nad vesnicí je gotický kostel sv. Štepána, v kterém byl nalezen rímský nápis z 2. st. a nápis z r. 1446, v kterém se zminuje vévoda Stjepan.
ŽIVOGOŠĆE
Živogošće (460 obyv.) leží 20 km jihovýchodne od Makarské. Hospodárská cinnost je založena na zemedelství, rybárství a cestovním ruchu. Sestává z nekolika vsí, ale vetšina obyvelstva žije u more. Umístilo se na svazích Biokova a je lemováno hezkými pískovými plážemi. V oblasti se nacházejí ilyrské mohyly. Živogošće se poprvé zminuje polovickou 13. st. a v chorvatštine r. 1434. Na útesu zvaném Pokrivenica je nápis ve forme dekovné básne za osvežující pramen studené vody, který vysekal Licinián, vedoucí poselství vyjednávajícího jménem Rímského císarství mír s Goty. Na východní strane vesnice se nachází františkánský klášter z 18. st., který spolu s kostelem a zvonicí predstavuje architektonický celek. Klášter byl za francouzské okupace zboren. Byl obnoven zacátkem 20. st. a dnes je v nem bohatá knihovna a archiv.
BRATUŠ
Bratuš (50 obyv.) leží 5 km severozápadne od Makarské. Je typickou rybárskou vsí u samého more se zachovalou tradicní lidovou architekturou.
KRVAVICA
Krvavica (110 obyv.) leží 4 km severozápadne od Makarské, v nádherné zátoce, v které byl postaven turistický komplex s vyvýšenou ústrední budovou s kruhovým pudorysem. O kontinuite kultur na malém prostoru vsi svedcí náhodné nálezy na lokalite Zakuce, na které byla objevena antická nekropole a stredoveké lokalite Manastirine, na které byl nalezen jeden z nejkrásnejších náhrobních kamenu - stecaku v Makarském prímorí.