MAKARSKÁ RIVIÉRA

MAKARSKA - "TURISTICKÉ SRDCE DALMÁCIE"

MAKARSKA, "paní lesu a brehu", mesto s bohatou minu¬lostí a stredomorskou tradicí, je soucástí krásy chorvatského pobreží s nádhernými plážemi ve stínu stale¬tých sosen a olivovníku. Pod vzdorným Biokovem, na slunné strane otocené k mori a u more, jsou serazena místa Brela, Baška Voda, Promajna, Bratuš, Krvavica, Tucepi, Podgora, Drašnice, Igrane, Živogošce, Drvenik, Zaostrog, Podaca, Brist a Gradac. MAKARSKÉ PRÍMORÍ je je¬dinecný prostor slunce a jasu, kouzelné krásy, kterou vybrousily veky, a vytvorily klidné zátoky, božské zvonice, cenné památky a predevším dobrosrdecné lidi. MAKARSKÁ RIVIÉRA je pro¬stor urcený k oddechu, rekreaci a sportu na pevnine i mori, pod morem a ve vzduchu.

Užijete si na tenisových kurtech, pri surfování a vodním lyžování, ponorování do morských hlubin nebo slézání biokovských skal. Po¬zvánky pricházejí ze všech stran, ze zábavních stredisek a hotelových te¬ras, diskoték... Hojnost zábavy pro každého. MAKARSKA - odpocinek pro unavené, klid pro nervove vycerpané, domácí kuchyne pro labužníky, spor¬tovní pokušení pro odvážné, tajemná místa pro zvedavé, nadšení z objevu pro umelce, vše toto a další zážitky vám daruje tato romantická krajina.

MAKARSKA - STREDISKO MAKARSKÉHO PRÍMORÍ A MAKARSKÉ RIVIÉRY

Makarska je odedávna správní, politické, hospodárské, kul¬turní a osvetové stredisko mikroregionu Makarské prímorí, a od poloviny XX. století i turistické. Dnes je to mesto s více než 13 tisíci obyvateli, ke kterému patrí i malebné vsi pod Biokovem, Veliko Brdo, Puharici, Kotišina a Makar, z kterého bylo vyvozeno i toponymum Makarska. Makarska je jedno z nejproslulej¬ších letovisek na chorvatském po¬breží, atraktivní díky svým jak prírodním, tak i klimatickým vlastnostem, pestré turistické nabídce a laskavým hostitelum. Písecná a oblázková pláž, podle které Makarska byla a je dodnes poznatelná, je dlouhá asi 2 km. Podél procházkových cest, lemovaných sosnami, k dispozici je pestrá turi¬stická nabídka, pohodlné hotely, po-hostinské objekty nabízející gastro¬nomické speciality a hojnost zábavy pro deti i dospelé. V Makarské, zahalené do buj¬ného stredomorského porostu na úpatí horského masivu Biokova, který ji chrání pred pruniky kontinentálního klimatu, jsou zimy mír¬né, zatímco dlouhá a teplá léta jsou osvežována mistralem. Slunce na ni svítí pres 2750 hodin rocne a teplota vzduchu mezi cer¬vnem a zárím je vyšší než 20°C a pruhledné more od cervna do ríjna je teplejší 20°C. Mesto Makarska se rozrostlo kolem prírodního prístavu, chráne¬ného malebným poloostrovem Sveti Petar a mysem Osejava a je nejvet¬ším a jediným takovým prístavem mezí ústím Cetiny a Neretvy. Je bez¬pecným útocištem a úkrytem za špatného pocasí, dríve pro námor¬níky, piráty a obchodníky, dnes turi¬stické jachty, plachtare a výletní lode. Díky tomu se stala duležitým obchodním prístavem, zvlášte be¬hem turecké a benátské okupace. Dnes z prístavu nekolikrát denne vy-plouvá trajekt do Sumartinu na Braci. Za letních veceru je prístav plný jachet a turistických výletních lodí a Kacicovo námestí ve stredu mesta oplývá mládím, které se skvele baví na zábavních a kulturních poradech. S nocí ožívá makarské nábreží a kavárny, restaurace a diskotéky se naplnují. S historií mesta se lze nejlépe seznámit ve Františkánském klášte¬re, který nedávno oslavil 500. výrocí založení. Ve svých místnostech pecuje o pinakotéku, knihovnu, jedinecné Malakologické muzeum a Ústav Hory a more. Na Kacicove námestí je kostel sv. Marka, a z jeho severní strany ve staré škole je galerie Gojak, mestská knihovna, hudební škola a Rádio Makarska riviéra. Na nábreží je Mestské muzeum a kostel sv. Filipa. V parku sv. Petra stojí obnovený kostel sv. Petra a od¬tud se skýtá i jedinecná vyhlídka na mesto, velkolepé Biokovo a širé more. Leží na 43° 17'38" zemepisné šírky a na 17° 1 '20" délky na východ, málem uprostred severozápadní poloviny Makarského prímorí.

MAKARSKÉ PRIMORÍ -MAKARSKÁ RIVIÉRA

Toponymem Makarské prímorí je odedávna nazýván prímorský kraj, rozkládající se ve smeru severozápady ihovýchod od Vrulje do ústí Neretvy, presneji mysu Višnjica. U Vrulje vyvstává z more Biokovo, jehož nejvyšší vrchol Sv. Jure merí 1762 m. Makarské prímorí je historický název prostoru, které zdejší obyva¬telstvo odedávna delí na DOLNÍ od Vrulje do Drveniku (Kacicuv potok) a HORNÍ od Drveniku do Baciny. Od XII. století se mu ríkalo i Krajina, podobne jako i širší oblasti od Cetiny do Neretvy. Podél Prímorí je serazena dvacít¬ka obcí a vsí, z nichž vetšina je na pobreží a jen menší pocet se umístil na výsluní pod Biokovem. Nejdríve ale vznikly práve obce pod Bioko¬vem, a to nejvíce kvuli snadnejší obrane pred nevítanými hosty, pirá¬ty, loupežníky, ale i kvuli snadnejší¬mu obdelávání pudy a chovu dobyt¬ka, které se v prípade nebezpecí dalo rychle schovat do hor a lesu. S rozvojem cestovního ruchu behem šedesátých let XX. století došlo k prestehování obyvatelstva k mori. Na pobreží se staví nové domy, pri stavují se a obnovují staré. Budují se nové hotely a objekty pro oddech a rekreaci. Turistický obrat se z roka do roku zvyšuje a Makarské prímorí získává nový název - MAKARSKÁ RIVIÉRA, který se od roku 1992 používá pro celé Makarské prímorí.

DLOUHÁ HISTORIE

Historie Makarské a Makarského prímorí sahá do daleké minulosti, z které nalézáme pozu¬statky, stopy života a osad, po Ardijejcích - ilyrských kmenech - pi¬rátech, které Rímané pokorili teprve po dvesteleté válce v roce 228, po nichž pokorili i Dalmaty. O nich svedcí náhrobní mohyly po celém Prímorí. Z rímského období se zachovaly náhrobní nápisy, nekropole, mince a ozdoby, jako i "villae rusticae" rím¬ských válecných veteránu. Poté ná¬sleduje období, v kterém germánské kmeny svrhují Rímskou ríši. Za Ostrogótu (493 - 555) se v Dalmácii dely události významné pro Makarskou. Byly to snemy dalmatské církve v Salone, první v roce 530, druhý v roce 533, který je ob¬zvlášt duležitý, protože se mezi bis¬kupy, kterí podepsali snemovní listi¬ny, uvádí v latine i jméno "Štepán", biskup makarský. V roce 548 gótský král Totila po¬slal svého vojevudce Indulfa do Dal¬mácie. Gótové se vylodili pod Muikurou (dnes Makar nad Makarskou). Dobyli mesto, vyloupili ho a pobili obyvatelstvo. Zpustošili celé Prí¬morí až do Solinu. Na pocátku VII. století Avarové a jejich podaní Slované pronikají na Balkán a do Dalmácie. V roce 614 nicí Solin a predpokládá se, že se soucasne dos¬tali i k Makarské. Pod Carihradem byli v roce 626 Avarové spolu se Slovany poraženi a v techto koncinách jim rozhodný úder zasadili Chorvate. "Jeden kmen Chorvate" - píše císar Konstantin Porfýrogennétos - "se svým lidem, zanechav starou vlast, prišel do Dalmácie, kde narazil na Avary, jak prebývají. Po nekolikaleté válce po¬razili je Chorvate a jedny Avary po¬pravili, druhé zas pokorili. Od té doby tuto zemi vlastní Chorvate." Porfýrogennétos v X. století ho¬vorí i o fare Mokro v Neretvanském knížectví, které je pet století nezávis¬lým politickým útvarem. Obyvatelé se zabývali zemedelskou, vinarskou a remeslnou výrobou a rybárstvím, ale i moreplavbou a pirátstvím. Kvuli pirátským útokum na je¬jich lode byli Benátcané casto nuce¬ni platit mýto neretvanským kníža¬tum za volnou plavbu svého obchod¬ního lodstva. Proto benátský dóže prinesl rozhodnutí, že se vyporádá s Neretvany. Avšak behem námorní bitvy u Makarské 18. zárí 887. za¬hynul i sám dóže Petr Candiano. Neretvané v té dobe byli pohané a proto se jejich zemi ríkalo Pagania. Krestanství prijali mezi posledními - kolem roku 890. Tehdejší mocné státy, Benátská republika, bosenští feudálové a Os-manská ríše, pronikající stále více na západ, se snaží ovládnout tuto, pro ne duležitou oblast. Po dobytí Carihradu križáky v roce 1204 roste moc Benátek, které se stávají nejsilnejší námorní moc¬ností. Kvuli vzájemným potyckám a bo¬juvkám o nadvládu slábne obrany¬schopnost bosenských vladaru, což využily Benátky a casem ovládly dalmatská mesta a Makarské prímorí. V XV. století se do techto koncin dostávají Turci a dobývají chorvat¬ské kraje a mesta. Turci ovládli jak Horní tak i Dol¬ní Makarské prímorí a Imotski a v letech 1498/99 byla dobyta i Makarska, která byla pod tureckou mocí následujících 185 let. Z té doby, z roku 1502 pochází první zmínka o Makarské v ture¬ckých dokladech kádího z Foci Mohameda Musina. Turci v Makarské budují prístav, jako svou jedinou námorní základnu a obchodní stredisko, v kterém obchodují s Dubrovníkem a Benátkami, vyváží a dováží ruzné zboží a dosa¬hují velkých príjmu, zvlášte díky vy¬bírání cla na dovoz soli. Mesto opevnují tremi vežemi a hradbami. Makarané, navyklí na svobodu a samosprávu, težce nesli novou moc. Tajne se domlouvají a plánují odpor a osvobození. Ústredními místy pro domluvy a shromaždování jsou ob¬vykle kláštery, Zaostrog, Živogošce a Makarska. Bylo zaznamenáno nekolik po¬kusu o osvobození, vzpouru a po¬vstání. Kyperská válka v letech 1570 až 1573, v které krestanské válecné lodstvo v bitve u Lepantu težce pora¬zilo turecké námornictvo a docela ho znicilo, byla povzbuzením a podnetem k novým pokusum o os¬vobození od Turku. Predstavitelé Prímorí behem tu¬recké okupace vyjednávali s Benátcany, že se podrobí jejich moci, protože prece jen Benátky byly krestanským státem, když jim po¬mohou osvobodit se turecké nad¬vlády. Za podmínky, že budou platit 300 tolaru rocne, benátský dóže pri¬stoupil na úmluvu a poslal válecné lodstvo, 18 galér, aby Makarskou vysvobodily, ale marne. Následovalo pustošení a nicení mesta a nová, ješte horší poroba, trvající dalších 111 let. Konecne, po bitve u Vídne v roce 1683, krestanská evropská vojska porazila tureckou vojenskou moc a poté zacalo osvobozování i chorvatských koncin od Turku. V roce 1684 byla osvobozena i Makarska. Po pripojení Prímorí k Benátkám se zdejší obyvatelstvo dožadovalo privilegií, s ohledem na hrdinství za válek s Turky a s vedomím, že jsou hlavní prekážkou pro pruniky ture¬ckých hranicáru z nedalekého sousedství. Benátcané tato privile¬gia poskytli a pridali i nekolik feudálních statku. I když se feudální vztahy zásadne nezmenily, presto období po osvo¬bození prineslo pokrok v zachování etnické, náboženské a kulturní iden¬tity. V XVIII. století se zde v oblasti kultury a osvety objevuje vetší pocet vzdelaných lidí a mezi nimi i nej-významnejší národní básník a os¬vícenec Andrija Kacic Miošic. Po osvobození od Turku zacal v Makarské ožívat obchod, rybárství a zemedelství. V biskupove dome od roku 1807 funguje gymnázium pro vzdelávání mládeže. Mesto se vyvíjí, prestože se benátská moc snažila zastavit každý pokrok. Dohodou, uzavrenou 17. ríjna 1797 v Campoformiu, se císar Fran¬tišek I. zrekl Belgie a Lombardie, a Napoleon mu jako kompenzaci pre¬nechal benátskou Istrii a Dalmácii. Benátky jako státní útvar prestaly existovat. Po techto zprávách zavládlo v Makarské veselí, protože se Dalmá¬cie dostala do moci chorvatského krále. Do Makarské dorazil generál Matija Barun Rukavina s chorvat¬ským vojskem, který Makaranum potvrdil jejich stará privilegia a pri¬jal od nich prísahu vernosti. Chorvatský snem v roce 1802 požádal císare Františka II., aby Dalmácii pripojil k Chorvatsku. Císar prohlásil, že kvuli "nynejšímu stavu své rozhodnutí odkládá na neurcito". Poslal hrabete Thurna, aby prevzal mestskou správu. Do základních škol se zavádí italština a omezuje se vše chorvatské. Rakouská moc se v Dalmácii udržela do roku 1805, tedy do Brati¬slavského míru, kdy Dalmácie pripadla Francii po bitve u Slavkova. Napoleon posílá do Dalmácie Vicka Dandola, aby zorganizoval administrativní správu Dalmácie. Byly provedeny hospodárské a spolecenské reformy. Jako první za¬cal vydávat chorvatské noviny, které vycházely jak v italštine, tak i v chorvatštine: II regio Dalmata - Kraglski Dalmatin. Chtel vyvíjet školní sy¬stém tak, aby se Dalmácie poitalšti-la. V roce 1808 Napoleon získává Is¬trii, Kransko, cást Korutan a Chor¬vatska a zakládá "Ilyrské provincie", do nichž je zaclenena i Dalmácie. Správou je poveren generál Mar-mont. Francouzská moc se snažila rozvíjet školství a hospodárství. Od porážky Napoleona v Rusku vroce 1813jeDalmáciejeaždoroku 1918 pod mocí Rakouska. S knížetem Meternichem, který vyhlásil válku všem svobodomysl¬ným idejím, se obnovuje rakouský absolutizmus. Italština se zavádí do všech vzdelávacích zarízení, pocínáje základními školami a akademiemi konce, administrace podporuje vše italské, a národní se znevažuje. Avšak probouzení národního ve¬domí a vzlet národního obrození nešlo zastavit. Obec Makarska jako první v Dalmácii v roce 1865 ustavuje chorvatštinu úredním jazykem a v roce 1884 byla chorvatština zavedena i u soudu a v úradech. Makarské prímorí velice trpí be¬hem První a Druhé svetové války, která byla jedno z nejtragictejších období v chorvatské historii. Druhá Jugoslávie nemohla uspokojit touhy chorvatského národa, a splnování slibu o lepším a spravedlivejším ži¬vote vázne v nedemokratickém režimu. Avšak od šedesátých let, soucas¬ne s rozvojem cestovního ruchu, pokrok zaznamenává jak verejný a spolecenský život, tak i infrastruktu¬ra, a Makarské prímorí získává no¬vou hodnotu jako hospodárské, kul¬turní a turistické stredisko. Na pocátku roku 1990 jsou v Chorvatsku usporádány prvni svo¬bodné demokratické a pluralitní volby. Po odmítnutí uznat demokra¬ticky zvolenou chorvatskou vládu a reformovat Jugoslávii, Srbové ne¬milosrdne útocí na Chorvatsko, ale presto se jim nedarí pokorit ho. Celé Chorvatsko, které behem Vlaste¬necké války utrpelo velké obeti a obrovské materiální škody, se od konce války rozvíjí jako moderní demokratický stát.

ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU

Pocátky turizmu v Makarském prímorí datují z dávných let 1905 a 1906, kdy zde pobývali první návštevníci. Je velmi pravdepodobné, že tuto oblast i mnohem dríve navštevovali zvedavci, dobrodruhové, badatelé a cestovatelé, jejichž putování nemelo lukrativní význam, jako napr. opat Alberto Fortis, který v letech 1773/ 74 za pet hodin prelezl horu Rilic od Drveniku do Kokorice u Vrgorace, aby popisoval obyceje, prírodu a zapsal baladu Hasanaginica. V roce 1838 byl zaznamenán první výlet (prozatím) na Biokovo saského krále Augusta Bedricha I. V roce 1910 byla v Makarské založena Spolecnost pro upravení mesta, a to na iniciativu Ante Vukovice, poslance v ríšské rade v Zadaru pro okres Makarska. Pred První svetovou válkou byl v roce 1914 v Makarské vybudován hotel "Osejava", vlastnictví dr. Petra Negriniho. Do Podgory pricházejí na letní pobyt kamarádi podgorských stu¬dentu z Prahy, a v léte roku 1922 v penzionu ing. Slávka Mrkušiée v Podgore dovolenou strávili ceští tu¬risté. V Podgore a Brele byly v roce 1923 založené spolecnosti pro up¬ravení svých obcí. Pred Druhou svetovou válkou mela obec Makarska 2802 lužka, z nichž 734 v hotelech, 559 v penzionech a 19 v dependancích, a to nej¬více v samotné Makarské. Pocet hostu neustále roste, a tak jich v roce 1939 bylo 9898, z nichž 4786 bylo ze zahranicí. Hospodárství se na pocátku šedesátých let stále více orientuje na cestovní ruch. Z roku do roku roste pocet návštevníku a moderních uby¬tovacích zarízení. Makarská riviéra se premenuje na atraktivní letovisko, které splnuje všechny turistické požadavky a prijímá nové trendy, soucasne ale zachovává i své kul¬turní a prírodní dedictví, tradici a vi¬talitu. Turizmus a pohostinská cin¬nost, ruzné živnosti a obchody jsou hlavními rysy makarského hospo¬dárství. Je to oblast s atraktivními turistickými a pohostinskými objekty, cennými kulturne-historickými pametihodnostmi a prírodními vzá¬cnostmi, moderními hotely, nádher¬nými plážemi a cistým morem, zá¬bavnými, sportovními a rekreacne-zdravotními programy, upravenými a znacenými stezkami na vrcholy Biokova, domácí kuchyní, mnoha let¬ními porady a predstaveními, výsta¬vami, turnaji, atraktivními výlety... V posledních letech 2001 a 2002 hotely a letoviska na Makarské ri¬viére získávají významná uznání a ocenení za upravenost objektu, pláží a míst, také za kvalitu pohostinských a dalších služeb. Makarská a Makarská riviéra jsou v samotné špicce chorvatského turizmu a jiste svými prírodními hodnotami a kvalitou pestré turi¬stické nabídky, pocínaje moderními soukromými penziony, apartmány a vilami a konce luxusními hotely, uspokojí i nejvybíravejší hosty. Zde¬jší obyvatelstvo srdecne privítá všechny, kterí si Makarskou riviéru vyberou k strávení dovolené, pobavení a rekreaci.

MAKARSKÁ RIVIÉRA - Z MORE A PEVNINY

Odkudkoli se priblížíme k Makarskému prímorí, spatríme velkolepý dar prírody - monumen¬tální Biokovo s celou jeho impre¬sivní velikostí a krásou, vyvstávající nad Makarskou riviérou jako nepremožitelný ochránce všech obcí na svazích a úpatí a turistických stre¬disek na pobreží, které se blýskají jak na šnuru navlecené perly. Priplutí lodí na Makarskou riviéru se stává nezapomenutelným zážitkem. Tak se sem obvykle do za¬cátku šedesátých let dostávali cesto¬vatelé a turisté, a zatímco se pribli¬žovali k pobreží a prístavištím, ko¬chali se ve vyhlídkách. Od výstavby turistické jadranské magistrály v roce 1965, a obzvlášt behem posledních let, v pohledu na krajinu z morské strany si mohou li¬bovat jachtari, kterí odpocívají v starých portech, zátokách a zbu¬dovaných jachtarských prístavech. Pevninou se dostaneme z jiho¬východu na Makarsku riviéru z Ploce, pres Bacinska jezera a Bacinu, a po 12 km spatríme první obec na Makarské riviére, Gradac. Ze severozápadu ze smeru Omiše se na Makarskou riviéru dostaneme kolem horského sedla Dubci, kudy vede pres Prisike (305 m) silnice z vnitrozemí od Šestanovace. Cesta pres Biokovo, vedoucí od Vrgorace pres Stupici, poskytne obzvlášt dojemnou o neopakovatel¬nou vyhlídku, když se po hravém krasovitém Biokovu rozprostre ob¬zor a velkolepý výhled na Riviéru od Drašnice, pres Podgoru, Tucepi, Makarskou, Brelu až do Splitu, na ostrovy Brac, Hvar, Korculu a poloostrov Pelješac. Jakkoli se dos¬taneme na Makarskou riviéru, vždy zahlédneme staré osady pod útesy a na svazích Biokova, stále zacho¬vanou rurální architekturu, domy kryté vápencovými bílými deskami, staré kulny a sklípky, zatímco na pobreží spatríme letoviska s novými hotely, domy, vilami, nenápadne za¬clenenými do starých rybárských vsí, v kterých pulzuje nový, moderní život, ale v souladu s dedictvím predku.

MAKARSKA

Nejvetší mesto na Makarské riviére má více než 13 tisíc oby¬vatel a podle neho byla i pojmenová¬na celá oblast a riviéra od Gradace do Brely. Makarska je nositelem velkého poctu turistických cen za upravenost mesta a okolí a za kvalitu pohostin¬ských a turistických služeb. Poslední vysoká uznání získala od Chorvat¬ského turistického sdružení za rok 2001, a to "Turistický kvet", nejvyš¬ší cenu za kvalitu hotelové a po¬hostinské nabídky a "Modrý kvet" za upravenost mesta. Makarska je mesto žijící z turizmu a pro turizmus, mesto mládí, sportu a zábavy. Kulturní léto je pe¬strý program predstavení, koncertu, výstav a atraktivních Rybárských nocí, které lákají nejvetší pocet tu¬ristu i domorodcu na makarské nábreží, jako i Noc Kalelargy a letní karneval. Ve meste je devet hotelu: "Mete¬or" s krytým i venkovním bazénem, "Dalmacija" s venkovním bazénem, "Rivijera", "Biokovo", "Biokovka" s krytým bazénem, "Bonaca" a "Ma¬karska", "Porin" a "Rosina", dva starší hotely "Miramare" a "Park", které se po úplné adaptaci v roce 2004 zaradí mezi hotely nejvyšší kategorie, restaurace a hospody, vin¬né sklípky, pivnice, pizzerie, kavá¬rny, snack-bary, cukrárny, obchody, prodejny sportovních potreb, par¬fumerie, kvetinárství, zlatnictví a klenotnictví, hodináre, optiku, au¬toopravnu, dílny, záchranku, lékár¬ny, specializované lékarské ordinace a Stredisko pro zdravotní reha¬bilitaci, sportovní a rekreacní objek¬ty a zarízení. Cestovní ruch se v Makarské zacal rozvíjet i dávno pred zbudováním ho¬telu "Osejava" v roce 1914. V roce 1923 byla založena Spolecnost pro upravení mesta, která se snažila zpríjemnit pobyt zahranicním i tuzemským návštevníkum. První zmínka o dnešním topony-mu Makarska pochází z roku 1502. Vzniklo z názvu nejstarší osady v této oblasti, Makaru, v historii sídla jedné ze trí žup Neretvanského kní¬žectví. Od zátoky Plišcevac do hotelu "Osejava" vyrostla osada, která se kruhovite šírila kolem své ústrední cásti. K molu a nábreží pristávají ry¬bárské a výletní lode a jachty, a privazují se v západní cásti prístavu. Nedaleko jsou rybárské a plachtarské kluby. Uprostred mesta, nedaleko ná¬breží, je nejvetší mestské námestí -Námestí Andriji Kacice Miošice s jeho pomníkem, dílem Ivana Rendi-ce z roku 1890. Na námestí se po¬rádají ruzné zábavní a jiné porady. Námestí bylo pojmenováno po¬dle nejvýznacnejšího národního bás¬níka nejen Makarského prímorí, ale i celého chorvatského národa, Andriji Kacice Miošice, autora nejctenejší knížky mezi Chorvaty krome Bible, která se dockala 64 vydání, a tou je vehlasný "Príjemné rozhovory náro¬da slovanského". Na severní strane námestí uza¬vírá kostel sv. Marka, postavený v roce 1766. Za kostelem je stará budova školy z konce XIX. století s klasicistickými neorenesancními prv¬ky. Dnes jsou v ní Mestská knihovna, Galerie Gojak, Hudební škola a Rádio Makarská riviéra. Na Kacicove námestí mezi pom¬níkem a kostelem je benátská kašna z roku 1775, kdy mesto dostala pitnou vodu, s vytesaným upozornením o zákazu praní zboží a napájení dobyt¬ka. Nedaleko hotelu "Osejava" je sportovní stredisko s hrišti pro ko¬panou, rugby, košíkovou a házenou, atletickou dráhou, tenisovými kurty apod., ale i krytou sportovní halou. Toto sportovní zarízení díky výho¬dné nabídce a klimatickým pod¬mínkám již tradicne hostí behem zimních príprav velký pocet spor¬tovních oddílu.

Františkánský klášter

Františkánský klášter sv. Marie založili v roce 1502 františkáni z Bosny. Jádro kláštera bylo formováno na konci XVI. století a casem se komplex šíril na jih. Pro potreby Františkánské vysoké teologické školy byla v roce 1910 postavena nová dvoupatrová budova, v které od roku 1944 bylo zdravotní stredisko. Tato budova byla klášteru vrácena v roce 2002. Klášter má dva ambity a dva kos¬tely. Kostel, o kterém se hovorí jako o starém, pochází z roku 1502, za válek v XV. a XVI. století byla bo¬ren, pálen a obnovován. Ke kostelu byla v roce 1715 pristavena ctyrpa¬trová barokní zvonice. V kostele se zachovala monumentální olejová kompozice znázornující Soudní den z roku 1680, dílo benátského malíre Antonia Molinaria. Protože starý kostel nestacil pro všechnu mnišskou pospolitost a verící, byl v roce 1940 zbudován nový v starochorvatském slohu, který spolu se zvonicí a další¬mi cástmi kláštera tvorí malý pseudoambit. V interiéru kostela domi¬nuje velký oltár s ciboriem. Apsida byla v roce 1999 ozdobena mozaikou, pro kterou bylo použito 7.500.000 kousku muranského skla. V dolní cásti je Pieta, a v horní Kristus Vše¬mohoucí. Pet veku byl klášter kulturním a duchovním strediskem. V roce 1708 bylo založeno filozofické ucilište Bosenské provincie, pozdeji v roce 1736 Teologické ucilište a Fran¬tiškánská vysoká teologická škola. Klášter vlastní bohatou knihov¬nu a archiv s asi 50.000 knihami a casopisy, mezi nimiž jsou i vzácné inkunábule, a první a nejstarší do¬klad z roku 1502, kterým kádí Moha¬med z Foci dovoluje stavbu kláštera. V kláštere pecují i o sbírky obra¬zu, soch a klášterních starožitností. V starém klášterním sklepení bylo v roce 1963 otevreno Malakologické muzeum, sbírka mušlí a las¬tur ze všech svetadílu, kterou založil dr. fra Jure Radic, profesor teologie a prírodopisu. Je to první muzeum toho druhu v Chorvatsku a jedno z vý¬znamnejších v celosvetovém merít¬ku. Na nábreží je kostel sv. Filipa z roku 1758, který je díky akusticnosti a prostredí jedinecným prostorem pro porádání koncertu komorní hudby. Kostelík sv. Petra z XV. století stojí na stejnojmenném poloostrove. Byl zboren za zemetresení v roce 1962 a obnoven v roce 1994. Na plošine pred kostelem se obcas, behem turistické sezóny, porádají divadelní predstavení a další porady. Od hotelu "Miramare" ke kostelíku vede upravená a osvetlená stezka. V cásti Zelenka koncí výstavba nového kostela Královny míru a pas¬torální stredisko. Napoleonuv pomník stojí na vjezdu do mesta ze smeru Splitu. Na pobreží nedaleko františkánského kláštera byl postaven pomník na pocest francouzského maršála Mar-monta, ale v roce 1918 musel být premísten na príkaz tehdejší rakou¬ské moci, která vymazala venování maršálovi Marmontovi a vytesala no¬vé, které velebí rakouského císare.

Kulturní a osvetové instituce a památky

Stredoškolské stredisko v Makarské je pokracováním Meštanské školy, která byla založena pred Druhou svetovou válkou. V soucas¬nosti v jeho rámci fungují Gymnázi¬um, Ekonomická škola a Odborné ucilište.

Vysoká františkánská teologická škola 1736-1999.

Matica Hrvatska (Ústrední chorvatské kulturní a vydavatelské sdružení, od obrození do soucasnosti) dostala duverníka v roce 1877. Pobocka byla založena v roce 1971, ale kvuli represivní politice po potla¬cení "Chorvatského jara", národ¬ního hnutí za demokracii v roce 1971, byla na základe rozhodnutí komunistické oligarchie její cinnost zrušena. Sdružení se stalo znovu ak¬tivní v roce 1991 v svobodném a demokratickém Chorvatsku. Mestská knihovna. Klášterní archiv a knihovna. Mestské mu¬zeum na nábreží v barokním paláci Tonelli z XVII. století, pecuje o doklady a exponáty z mestské minu¬losti a obcas porádá výstavy. Mala-kologické muzeum v rámci fran¬tiškánského kláštera a Ústav "Hory a more". Galerie Antun Gojak. Makarské kulturní léto v organiza¬ci Magistrátu mesta a Turistického sdružení. Kino. Rádio Makarská riviéra RMR. Noviny Makarsko primorje. Pomníky: na Glavice v centru mesta byl v roce 1974 odhalen pom¬ník obyvatelum Makarské, kterí za¬hynuli behem Národneosvoboze-neckého odboje za Druhé svetové války. Na pomníku jsou vytesána jména všech padlých bojovníku z obce Makarská. Na jižní strane mestského hrbito¬va se staví pomník padlým prísluš¬níkum Chorvatského vojska z Makarského prímorí, kterí zahynuli behem Vlastenecké války.

Zajímavé prírodní lokality

Krome poutního místa Vepric, velice zajímavé jsou lesní parky na polostrovech Sveti Petar a Osejava, z nichž se návštevníkum, re¬kreantum a milovníkum prírody vubec, skýtá nádherná vyhlídka na mesto, otevrené more a ostrovy a na Biokovo. Velo Brdo, Puharici, Makar a Kotišina jsou podbiokovské vsi nad Makarskou, z nichž se vetšina oby¬vatel prestehovala do Makarské. Jen málokdo tu setrval, ale mnozí tu své domky obnovili nebo postavili nové. Tyto malebné vísky, s puvodní lido¬vou architekturou a bájecnými vy¬hlídkami na Makarskou, pobreží a ostrovy, jsou oblíbenými výletními místy. Když prijíždíme k mestu ze smeru Splitu po jadranské turistické magistrále, asi 2 km pred mestem, u rozhledny Kuk, se otevírá výhled pres lesní pásmo Vepric, Cvitacka (Biloševac) a dlouhé oblázkové a písecné pláže, na poloostrovy Sveti Petar a Osejavu, chránící mestský prístav.

Vepric

Asi 500 m od Kuku, v malebném prírodním prostredí, na svazích le¬snatého pahorku, v jehož úpatí klokotá potok spechající k mori, je chorvatské lurdské poutní místo Ve¬pric. Toto mariánské místo v roce 1908 založil biskup dr. Juraj Carié, který je zde i pochován. Prírodní jeskyne a okolní krajina svými pahorky, rostlinstvem a po¬tokem žive pripomíná Lurdy. Zde je postavena kaple a sakris¬tie, oltár na námestí, zpovednice, za¬stávky krížové cesty, dum pro duch¬ovní cvicení, stezky pro procesí. Toto mariánské místo, díky své prírodní kráse a klidu, je velice navštevováno behem celého roku, ale nejvíce za poutních dnu 11.II., 25.IIL, 15.VIII.,7.a8.IX.

Dubci

Nad zátokou Vrulje vede cesta z Omiše a Šestanovace na Makarskou riviéru. Pod rozhlednami v zátoce je v mori nekolik zpenených pramenu pitné vody. Nedaleká obec Gornja Brela dluží své jméno temto pra¬menum: vrela (vrídla) - Brela. Po 3 km za horským sedlem Dub¬ci se projíždí nekolika vískami, a po starém borovém lese se prijíždí do obce Donja Brela, která vznikla sply¬nutím více vísek na pobreží mezi Dubci a Baškou Vodou. Dnes se ce¬lému tomu kraji zkrácene ríká Brela.

BRELA

Brela je pobrežní obec s 1770 obyvateli. Behem posledních desetiletí XX. století se stala jedním z nejexkluzivnejších a nejžádanej¬ších letovisek, díky atraktivnímu prírodnímu prostredí, cistým a upra¬veným písecným romantickým plážím, kolem nichž se klikatí procházková stezka mezi borovice¬mi a moderními pohodlnými hotely: "Soline", "Berulia" s krytým bazé¬nem, "Maestral" s venkovním bazé¬nem a "Marina", penziony, apart¬mány, vilami, pohostinskými a dal¬šími moderními turistickými za¬rízeními. Na hotelových terasách lze strávit príjemné vecery za hudby k tanci. Vysoko nad Brelou je rurální viska Kricak, v které se nabízí vynikající domácí speciality. Za cisté pláže a bystré more, a za péci o životní prostredí, si Brela zasloužila mnoho vážených turistických a jiných uznání. Již ctvrtým rokem je pláž Punta rata nositelem Modré vlajky, nejvyššího mezinárodního vyznamenání za cistotu more a pro¬stredí, a od roku 2001 i pláž hotelu "Berulia". Vyvešení Modré vlajky 5. cervna, na Den planety Zeme, je velice slavnostním cinem. Na Štepá¬na se oslavuje i Den obce Brela. Toto vseje pokracováním tradice z roku 1935, kdy byla založena Spolecnost pro upravení obce. Na písecnatých príkrých terasovi¬tých pozemcích Brelané zajištovali své živobytí pestováním vinné révy a široko daleko známé višne marasky. S rozvojem cestovního ruchu významne poklesl zájem o zemedel¬ství a ovocnárství, ale proto se nyní v zahradách a dvorech pestují pomer¬ance a mandarinky. Z ilyrského období se nad vískou Škrabici zachoval hrádek a nekolik mohyl. Na nalezišti byla objevena keramika a staré nádobí, a z I. a II. století, tedy z rímského období, byly v Soline nalezeny zlomky náhrob¬ních nápisu a mince. Kostelík, zasvecený Panne Marii Karmelské, byl postaven v roce 1730. V Biokovu nad Brelou je stará hercokova pevnost, které ríkají "Jerceg".

BAŠKA VODA

Znekdejší malé vsi, kolem bo¬hatého pramene pitné vody, do které se ze svahu biokovského hre¬bene pod Sv. Ilijou, po vyhnání Turku v XVIII. století, prestehovali obyvatelé obce Bast, o které existuje zmínka z roku 1434, vzniklo velké a proslulé letovisko a obec Baška Voda s 2924 obyvateli. Behem turistické sezóny v Bašce Vode tráví svou dovolenou nejvetší pocet turistu ve srovnání s dalšími letovisky na Makarské riviére. Na základe pozustatku antické architektury, objevených v jednom z nejbohatších nalezišt pod Biokovem, lze ríci, že antický Biston stál na dnešní lokaci Gradina a kolem ní, v pásmu dnešní obce Baška Voda. Zde byly objeveny hroby s urnami, svítilnami, šperky, mincemi Alexan¬dra Severa Aureliana, náhrobní ka¬meny s jmény 13 nejstarších oby¬vatelu Bašky Vody, mezi nimiž je nejhezcí ten neštastného chlapce Ursina, který zahynul pri ztroskotání lodi mezi roky 100 a 150. (Biston je napul buh, praotec iráckého kmene Bistoncu, syn Marsa a bohyne pramenu Koliroi ("hezky tekoucí"). Pravdepodobne práve její jméno predurcilo všechny bu¬doucí "vodní" toponyma až po soucasný Baška Voda.) Kostel sv. Vavrince, postavený v roce 1750, byl malý a nepostacující, a tak se zacal budovat nový, který byl dokoncen a zasvecen v roce 1889 sv. Mikulášovi, ochránci poutniku a ná¬morníku. Ke kostelu je pristavena hezká zvonice. Baška Voda se poprvé zminuje v roce 1688 na zemepisné mape "Coranelli" pod názvem "Basca", jako malá obec, živící ze zemedelstvím a rybárstvím. V roce 1923 byla založena Spole¬cnost pro upravení obce a do Druhé svetové války již zde bylo nekolik menších ubytovacích zarízení, pen¬zionu a hotel "Slavija". Dnes je v Bašce Vode více mode¬rních hotelu: "Slavija", "Horizont" a skrytým i venkovním bazénem, "Milenij", bungalovy "Urania" a rodinný hotel "Bakus". V turistickém areálu Baško Polje jsou hotely "Hrvatska" a "Alem" s krytým bazénem. V Bašce Vode je bohatá nabídka možností pro odpocinek a aktivní rekreaci na pevnine i mori, jsou zde písecné pláže, sportovní hrište a tenisové kurty, zarízení pro potápe¬ce, prístavište pro jachty aj. Ve vecer¬ních a nocních hodinách se porádají kulturní a zábavní programy v centru obce a na hotelových terasách. Nad Baškou Vodou na svazích Biokova jsou opuštené vsi Topici a Bast, v nichž se zachovala stará podbiokovská, rurální architektura, vápencové bíle desky na strechách, oblouky a sklípky. Behem posledních let se domy obnovují a bylo zde otevreno i nekolik velmi atraktivních pohostinství, zarízených v rustikálním slohu jako staré sklípky a stojících na vyhlídko¬vých místech, z nichž se skýtá vý¬hled na Baško Polje a Bašku Vodu, otevrené more a ostrovy. Ve vecer¬ních a nocních hodinách turisté z Bašky Vody a okolních letovisek na riviére rádi navštevují tato pohostinství kvuli domácím specialitám, zvláštnímu prostredí a dobrému pobavení. Nedaleko od Baško Polje sme¬rem na jihovýchod je "Detská ves¬nice", zbudována v roce 1958 pro madarské utecence po vzpoure v Madarsku v roce 1956. Pozdeji bylo zarízení premeneno na Talasoterapeutický ústav Lékarské fakulty ze Záhrebu, Kliniky pro detské nemoci.

PROMAJNA

Zmalé rybárské vsi na pobreží východne od Baško Polje, do které se nastehovali obyvatelé Bastu a Podgory, behem sedmdesátých let vyrostlo letovisko s moderními do¬my, vilami a turistickými zarízeními (230 obyvatel). Nedávno byl zbudován komfortní hotel "Conte". Pro¬majna je ideální místo pro strávení dovolené rodin s malými detmi díky nádherné pláži, na které se obec ro¬zrostla. V roce 2002 byl v obci postaven kostel Všech Svatých.

BRATUŠ

Typická rybárská osada, která vznikla pristehováním nekolik rodin z Podgory behem XVIII. sto¬letí. Toponymum Bratuš je poprvé zmíneno v roce 1674. Domy mají strechy s bílou vápencovou krytinou. Díky malebnosti a upravenosti je to nejvíce žádoucí místo pro strávení dovolené v klidu, príjem¬ném prostredí a s domácí stravou. V obci žije 50 stálých obyvatel. Uprostred obce je hezký prostor mezi domy, kterému se ríká Kacicevi dvori. Pred osadou je zátoka s písecnou pláží a malým prísta¬vištem.

KRVAVICA

Osada u jadranské turistické magi¬strály, která za minulých deseti¬letí zaznamenala nejvetší pokrok. V hezké zátoce na ješte hezcí pláži byl zbudován moderní hotel "Krvavica" a malý prístav pro lode a jachty. Nad starou vsí na pahorku, jako obr, zprí¬ma stojí monolitní vápencová, prírodou vytvorená skulptura, které se odedávna ríká "Babí zub" nebo "Klíc". Osada nastala pristehováním nekolika rodin z Podgory a první zmínka o ní pochází z roku 1792. Nedaleko, na lokalite Zakucje, je stredoveká nekropole.

TUCEPI

Dnešní Tucepi zaznamenali významnejší pokrok behem šedesátých let, když se zacali stavet domy ve vsi Kraj na pobreží. Od té doby v Tucepech rozvoj pokracoval a stalo se z nich známé letovisko a obec s 1760 obyvateli. Mají prístav pro rybárské lode a jachty. První hotel, "Jadran", v nádher¬ném prostredí s borovým lesem a ob¬lázkovými a písecnými plážemi, byl zbudován v roce 1950. V roce 1953 bylo založeno i turistické sdružení a stále vetší pocet domácností nabízí pohodlné ubytování. Byly postaveny hotely "Neptun" s pavilony "Maslinik", s nádherným venkovním bazénem, hotel "Alga" s venkovním bazénem a apartmány "Afrodita" a nejnovejší hotel "Laurentum" a vila "Marija". Nedaleko hotelu "Alga" je nekdejší letní sídlo rodiny Grubišic z roku 1766 v ba¬rokním slohu, nyní prestavené na ho¬tel "Kaštelet". Fotbalové hrište s nekolika další¬mi menšími, tenisové stredisko "Sla¬tina" s peti kurty, velký pocet po-hostinských objektu a pestrá turis¬tická nabídka, zatím nejdelší pláž na Makarske riviére - pres 3 km, podle které se borovým hájem vine nád¬herná procházková stezka, prispívají bohaté turistické nabídce Tucepu, které každorocne získávají uzná¬vané ceny za vysokou kvalitu po¬hostinských a turistických služeb a za upravenost obce. Den obce Tucepi se slaví na svátek sv. Antonína 13. cervna a až do konce cervna se porádají tradicní setkání klap (dalmatských folklor¬ních peveckých skupin). Nejstarší zmínka o Tucepech pochází z "Kreševské charty" z roku 1434. Nedaleko hotelu "Neptun" je ko¬stelík sv. Jirí z XIII-XIV. století. Povest praví, že je u neho pochován benátský dóže Petr Candiano, po porážce v námorní bitve s Neretvany u Makarské v roce 887. Zachovaly se tri obranné veže z XVIII. století pod Biokovem: Kula Šarica, Bušelica a Lalica ve stejno¬jmenných vsích, které sloužily k ochrane pred tureckými útoky. Všechny vsi v Gornji Tucepi rádi navštevují turisté ubytovaní na pobreží, a to kvuli bájecným vyhlíd¬kám, domácím kulinárským specia¬litám a kvalitním vínum.

PODGORA

Jedno z nejmalebnejších obcí na Makarské riviére. Mezi dvema svetovými válkami zde na pobreží bylo více osad, jejichž obyvatelé se zabývali rybárstvím, námorní plav¬bou a cestovním ruchem. V roce 1922 v penzionu Ing. Slávka Mrkušice dovolenou trávili ceští turisté. Bohužel, z barokního letního sídla se zachovaljen portál a kostelík. V roce 1923 byla založena Spolecnost pro upravení obce. Do Druhé svetové války bylo postaveno nekolik men¬ších penzionu a hotelu. Obec se zacala intenzivneji roz¬víjet po zemetresení v roce 1962, behem kterého byly poškozeny domy predevším v Gornja Podgora, a to bylo rozhodné, spolu s rozvojem cestovního ruchu, k prestehování na pobreží. V Podgore dnes žije 2880 obyvatel. Casem se z Podgory stalo jedno z nejatraktivnejších letovisek. Jsou tu hotely "Mediteran" s krytým bazé¬nem, "Minerva", "Aurora" s krytými i venkovním bazénem, "Podgorka", apartmány "Primordia" a kempink "Sutikla". Pitoreskní prístav pro rybárské lode, promenáda na nábreží, upros¬tred kterého je pomník z roku 1994 nejznámejšímu obyvateli Podgory, donu Mihovilu Pavlinovicovi, pre¬dákovi národního hnutí nejen v Makarském prímorí, ale i celé Dalmácii. Na kopecku nad prístavem je památník "Rackova krídla", odha¬lený v roce 1962, k výrocí a na pocest založení válecného námornictva za Druhé svetové války. První zmínka o Podgore pochází z roku 1477. Kostelík sv. Tekle na hrbitove byl obnoven po zemetresení v roce 1962. Na hrbitove byl pochován i don Mihovil Pavlinovic. V roce 1964 byl postaven i kostel Nanebev¬zetí Panny Marii. Turistické Podgore se podarilo sladit nové objekty a hotely se starou osadou s rybárskými domky. Podgora byla odedávna rybár¬ským strediskem. Prístav je dodnes plný trauleru a dalších rybárských lodí, které udávají obci zvláštní pu¬vab. Na východ od Podgory pokra¬cuje osada Caklje s pláží a novým prístavištem pro lode. V zahradách rostou stredomorské rostliny a ovoce: pomerance, cit¬róny a mandarinky. Obyvatelé Pod¬gory neopustili navždy svou starou vesnici pod Biokovem. Vyasfalto¬vali silnici, vedoucí k obdelávaným olivovým sadum a obnovovaným stavením. Casto tam zvou i své hosty, aby se pokochali v krásných výhlídkách, domácích specialitách a dobrých vínech. Ve staré Podgore je hezký kostel Všech Svatých, v kterém se tradicne porádá proslulá slavnost sv. Vincence v první nedeli po Nanebevzetí Panny Marii.

DRAŠNICE

Za Podgorou na východ po turi¬stické magistrále se nám otevírá na obzoru široká zátoka Drašnicka Vrulja se zpenenými podmorskými prameny "Klokun" a výhled na sta¬rou osadu Drašnice pod biokovskými útesy, která je zcela opuštená, a i na cást nové osady. Osada Drašnice, s 330 obyvateli, je ideální pro strávení dovolené v po¬hode a klidu v prostredí starší ry¬bárské vsi kolem prístavu a novejší ve smeru Igrane. Nedaleko dlouhé pláže je pramen Izbitac a nové domy. První zmínka o vsi Drašnice, vlast¬ne "Dracnice" pochází z roku 1477. Je zde více starších kostelu. Kos¬tel sv. Štepána na Koledniku, kostel sv. Jirí z XV. století na brehu more s velkým poctem kamenných pom¬níku a také nový kostel Pocetí Blaho¬slavené Panny Marii z roku 1976, postavený po zemetresení. Kostel sv. Roka u pramene Iz¬bitac u more byl zbudován v roce 1914 nedaleko zríceniny puvodního kostela sv. Roka. Na východ od staré vsi je kostel sv. Kateriny a o kousek výše kostel sv. Mikuláše z XVIII. století. Památník padlým za Druhé sve¬tové války stojí v centru vsi a nedale¬ko byl v roce 1981 odhalena i mozai¬ka malíre Joky Kneževice, venovaná biokovským ženám a jejich boji za Druhé svetové války.

IGRANE

Pitoreskní osada v Makarském prímorí. Rada starých obno¬vených kamenných domu na príkrém svahu a nové domy ciní harmonický celek s 400 obyvateli. Osada z úpatí klesá k mori, prístavu a dlouhé ob¬lázkové a písecné pláži. Nad mestem dominuje štíhlá zvonice kostela Pan¬ny od Ružence, která jakoby bdí nad osadou. Nedaleko je i Zalina vež, postavená za Krétských válek, pri¬pomínající boje proti Turkum, v nichž se proslavil Žale Anticic, po¬dle kterého je vež pojmenována. Igrane jsou v soucasnosti známé letovisko s komfortním hotelem "Punta" s krytým i venkovním bazé¬nem a apartmány "Punta", s hezkou pláží a sportovními a zábavními porady. Podél dlouhé pláže a pro¬cházkové stezky vinoucí se k Živogošce stojí nové pohodlné domy a vily, kavárny, obchody a restaurace. V Igrane, dríve tradicní olivové oblasti, ani dnes nezanedbali pes¬tování oliv. Po zbudování nového, moderního závodu na zpracování oliv, obnovují se olivové sady. Nad Igrane, v olivových sadech, stojí kostel sv. Michala z XI. století, nevýznamnejší stredoveká památka v Makarském prímorí. Nedaleko malého prístavu je barokní letní sídlo Šimic-Ivaniševic z roku 1760. Sarkofágy, objevené na hrbitove, svedcí o existenci osady ješte v dobe rímské, a první zmínka toponyma Igrane pochází z roku 1466. Nad Igrane, z druhé, severní stra¬ny Biokova je stará vesnice Gornje Igrane. Z této horské osady a nekoli¬ka okolních vísek se postupem casu obyvatelé prestehovali k mori, u kterého meli své pozemky, vinice a olivové sady. Dríve to byla oblast takrka nedostupná a vzácne osí¬dlená. Dnes tudy vede moderní as¬faltová silnice z Vrgorace do Makarské.

ŽIVOGOŠCE

Živogošce (460 obyvatel) je známé letovisko, které se skládá z nekolika osad na samém brehu, zbudovaných po šedesátých letech: Porat, Duba a Bláto. První zmínka o osade pochází z XIII. století. Velký a pohodlný hotel "Nimfa" s krytým a venkovním bazénem, tenisovými kurty a dalšími pohostin¬skými zarízeními je stredisko a za¬cátek rozvoje moderní turistické a pohostinské nabídky Živogošce. V cásti Dole byl zbudován kom¬fortní kempink s tenisovými kurty a další turistickou nabídkou. Františkánský klášter sv. Kríže z roku 1616 se nachází nedaleko ho¬telu "Nimfa" v nádherném prírod¬ním prostredí, v nekdejší oblasti "Villae rusticae" z doby rímské. Dnešní novorománskou podobu klášter do¬stal po rekonstrukci v XVIII. století. Kostel byl zbudován v roce 1766 a zvonice v roce 1733. Klášter byl za francouzské okupace poškozen, a obnoven byl až zacátkem XX. sto¬letí. V kláštere je knihovna s cenný¬mi knihami a doklady. Nedaleko hotelu je jedna z nej¬starších a nejhezcích památek z doby rímské. Do skalního útesu na samém brehu, v míste, kterému se ríká "Pokrivenica", je vytesána dekovná básen osvežujícímu prameni chlad¬né vody. Tento nápis, který se po¬važuje špickovou rímskou literatu¬rou, hovorí o manželské dvojici, ma¬jitelum Licinianovi a jeho žene Pe-lagii. Dnes se odhaduje, že pochází z roku 350.

DRVENIK

Podbiokovské vsi Drveniku byly postupne opouštené, nejinten¬zivneji s rozvojem nových existenciálních možností v rámci cesto¬vního ruchu. Jejich obyvatelé se nas¬tehovali do dvou osad u samého more: Gornja Vala a Donja Vala, v kterých nyní žije 480 obyvatel. Dnes je to letovisko, v kterém je kompletní turistické sportovní a rekreacní za¬rízení, pohodlné ubytování v privátech, vilách a apartmánech, hotel "Querqus" a pohostinské objekty. Z Donji Valy, v které je prísta¬vište, vyplouvá a priplouvá trajekt na Korculu a do Sucuraje na Hvaru (35 námorních mil), a to nekolikrát den¬ne, casteji behem sezóny. V osade je hezká pláž a bohatá nabídka zábavního a rekreacního programu. Zmínka o první osade pochází z XIII. století. Ve staré všije kostel sv. Jirí z XV. století. Na pahorku nad osadou je tvrz Drvenik z dob boju s Turky. Dum u more v centru Donji Valy má krajinnou a kulturne-historickou hodnotu, už jen pro skutecnost, že se v nem narodili Mate a Stjepan Ivicevic, významné osobnosti z minu¬losti tohoto kraje. Na dome je i rodin¬ný erb.

ZAOSTROG

Podle archeologických nálezu vyplývá, že Zaostrog byl osí¬dlen již v dobe rímské. O tom svedcí spousta antických památek v klᚬterní sbírce, mezi nimiž nejvýznam¬nejší jsou reliéf boha Mithry a ná¬hrobek Aurelia Veturia. S pristeho¬váním Chorvatu do techto koncin v VII. století je osada pochorvatštena. Puvodní obyvatelstvo bylo asimi¬lováno. "Ostrog", pevnost stojící vysoko na kopci pod Malým Viterem, jed jedna ze ctyr opevnených mest "Paganie", o kterých se zminu¬je i císar Konstantin Porfyrogennétos. V XV. století jsou pány Zaos¬trogu feudálové, chorvatští velmoži, bratri Vlatkovici-Jurjevici, kterí me¬li opevnený hrad na Viteru, hore nad Zaostrogem. První zmínka o Zaos¬trogu pochází z roku 1494 v chorvatštine a turectine. Ve staré vsi Zaostrog jsou tri kos¬tely, starý gotický sv. Barbary, kos¬telík sv. Roka z XVII. století a nový kostel sv. Barbory z roku 1872. Obyvatelé Zaostrogu se zacali premistovat blíž k mori již v XVII. století a po zemetresení v roce 1962, podobne jako všichni ostatní podbiokovští horalé, zcela opouštejí sta¬rou ves a v novém Zaostrogu - Kraji rozvíjejí turistickou cinnost. U nád¬herné dlouhé pláže a prístavu, nekdejší základny stredovekých neretvanských knížat, lemovaných bo¬rovicemi, staví se vedle starých nové domy. V soucasnosti je Zaostrog známé letovisko s 350 obyvateli a destinace velkého poctu turistu, kterí si užívají na bájecné písecné a oblázkové pláži, ve stínu borového háje a v po¬hostinských a turistických objek¬tech, mezi nimiž vynikají kempmk "Dalmacija" s pavilony a kempink "Viter", pohodlné privátní vily a velký pocet pohostinských zarízení.

Františkánský klášter

Nevýznamnejší kulturní, nábo¬ženské a osvetové stredisko horního Makarského prímorí je Františkán¬ský klášter sv. Marie, založený reholníky "poustevníky sv. Augusti¬na", kterí ho opustili a odsunuli se na ostrovy po pripojení Bosny Osmanské ríši v roce 1463. Zásluhou velmožu Vlatkovicu-Jurjevicu františkáni z Bosenské provincie osídlují klášter a jsou v nem dodnes. Z dob turecké nadvlády se zachoval nápis v chorvatštine z roku 1589, psaný písmem bosancica, který stojí nad hlavním vchodem do kostela. Zlatý vek pro klášter na¬stal po osvobození od Turku v roce 1684. Prostor kláštera se zvetšoval spolu s jeho duchovní a osvetovou rolí. Když ješte v Makarském prí¬morí neexistovaly jiné kláštery, pu¬sobnost kláštera byla o hodne širší. V roce 1599 do jeho kompetence patri¬ly kraje od Drveniku do Slivna Neretvanského, vetší cást Vrgorské a Neretvanské krajiny, také Herce¬goviny, Tihaljin, Veljaci, Grljevici, Ljubuški, Medugorje a Citluk. Dnes klášteru prísluší deset františkán¬ských žup od Drveniku do Baciny, Stablina-Plina, Vrgorac, Staševica a Metkovic. V knihovne pecují o cenné dokla¬dy a knihy z dejin celého kraje a kláštera. Mezi nimi vynikají 24 inkunábule a Marulicova "De instituione" (1540). V archívuje nejstarší turecká listina z roku 1494. Nejvýznamnejší osobností z to¬hoto kláštera je fra Andrija Kacic Miošic, chorvatský básník, spisova¬tel a filozof, který se narodil v nedalekém Bristu a zemrel v Zaostrogu, v kláštere, v kterém žil a pra¬coval. Velkou oblíbenost si v chor¬vatském národu získal svou sbírkou básní "Razgovor ugodni národa slovinskoga" (Besedy príjemné ná¬roda slovanského), v které básnil o živote zdejších obyvatel a jejich bo¬jích o prežití, zvlášte s Turky. Mnoho významných a zaslou¬žilých františkánu zde žilo a praco¬valo. Mezi nimi i Augustin Vlatkovic-Jurjevic, šlechtický syn, dobrod¬inec kláštera a lidu v krizových do¬bách turecké nadvlády; biskup fra Bartul Kacic Zarkovic, obnovitel Makarské diecéze, provinciál fra Pavao Kacic Barišic, zakladatel bosenského provincionálního archí¬vu, fra Filip Grabovac, spisovatel a mucedník národní myšlenky. Klášter byl nekolikrát boren a ob¬novován. Zaostrogský klášter se svým kostelem byl již v roce 1672 známým poutním místem. V kostele je barokní drevený chór, na vstupu mramorová poprsí dvou básníku, A. K. Miošice a Ivana Despota ze Zaos¬trogu, dílo I. Rendice z roku 1889, a na vstupu do kláštera je i pomník Starci Milovanovi v postoji guslara, práce Ivana Meštrovice z roku 1953. V kláštere je Kacicuv archív, knihovna s fondem 20.000 knih, etnologická sbirka, umelecká sbírka a botanická zahrada. V kláštere je i stá¬lá galerie obrazu známého chorvat¬ského malíre Mladena Veži, rodáka z Bristu.

PARK PRÍRODY "BIOKOVO"

Biokovo bylo v roce 1981 vyhlᬚeno parkem prírody pro výjimecnou hodnotnost geomorfologických tvaru, rostlinných a živocišných druhu, a prírodní krásu, na rozloze 19.550 ha. V ruzných výškách a za ruzných okolností se vyvinuly ruznorodé formy vegetace, od stredomorské do alpínské. Ze zvláštních endemitu je nejznámejší biokovský zvonecek (Edraianthus pumilio). Vzácné ži¬vocišné druhy jako orel skalní a belohlavý sup, vlk, divocák, kamzíci a mufloni našli pro sebe vhodné habitaty v této impresivní hore. Ne¬jruznejší krasové formy, trhliny, jeskyne, jámy hluboké až nekolik set metru, závrty a prohlubne, v nichž se dodnes pestují známé biokovské brambory, opravdová lahudka, na které si pochutnáte, když navštívíte tuto horu nadklánející se nad morem a nabízející spoustu možností pro aktivní dovolenou. Na vrch Sv. Jure, 1762 m, vede asfaltová silnice kolem trosek ne¬kdejších chýší a nádherných rozhleden, z nichž lze pozorovat kra¬jinu až do Splitu, Neretvy, ostrovu Brac, Hvar, Korcula, Vis a Míjet a poloostrova Pelješac, na druhé strane do mest Imotski, Ljubuški a Vrgorac, a když je obzvlášt dobrá viditelnost, tak lze spatrit i Itálii. Soucástí Parku prírody Biokovo je i botanická zahrada Kotišina nad stejnojmennou vesnicí na úpatí Biokova, asi 3 km od Makarské, na rozloze 16,5 ha, v které lze poznat stovky biokovských rostlinných druhu.

SPORT - REKREACE

Makarské je spousta spor¬tovních hrišt pro ruzné sporty. Ve sportovním areálu Sportski centar v oblasti Osejava jsou hrište na kopanou, rugby, košíkovou, háze¬nou a tenis, atletická dráha, a také hrište pro malé sporty. Tenisové stredisko Lucic nabízí 11 tenisových kurtu a z toho 2 jsou kryté. V hote¬lech na Makarské riviére je celkem sedm krytých a jedenáct venkovních bazénu, vcetne Centra pro zdravotní rehabilitaci Biokovka s krytým ba¬zénem a moderním fitnesscentrem a kompletní fyzikální terapií, v rámci hotelu "Dalmacija" je venkovní bazén. V Makarské pusobí 20 spotovních oddílu a sdružení. Rybárské sdružení "Arbun" a plachtarské sdružení "Bura", zatím veslarský a pólový klub porádají behem sezóny turnaje a závody, které jsou za¬cleneny do programu Makarského kulturního léta. V posledních letech se stále vetší zájem projevuje o extrémní sporty: paragliding (závesné létání, padá¬kem nebo drakem), sportovní ho¬rolezectví po skalách, horskou turis¬tika, jízdu na horských kolech, trekking na kolech, speleologii (slézání jeskyn). Vodní extrémní sporty: wind¬surfing, potápení a parasailing. Na mori pusobí: veslarské, plach¬tarské a rybárské oddíly. Ve fázi vypracování projektu je výstavba atraktivního lyžarského strediska na Biokovu.

PORADY - ZÁBAVA

Ve všech osadách na Makarské riviére se behem turistické se¬zóny porádají ruzné porady: kul¬turní, zábavní, sportovní, závodní, rekreacní aj. To jsou dny tradicních lidových slavností, kterými se slaví patroni a pripomínají dny ze slavné minulosti. V Brele se slaví sv. Šte¬pán, soucasne i den obce, v Bašce Vode sv. Mikuláš, v Makarské sv. Klement, v Tucepech sv. Antonín a den obce, v Podgore sv. Vincenc, v Drveniku sv. Roko, v Podace sv. Šte¬pán, v Bristu sv. Margareta, v Grada¬ci se porádá veselíce "Adio lito". Krome slavností a veselíc se ob¬vykle porádají i "rybárské noci" a další zábavní a sportovní porady, a to v prístavech, na plážích nebo na ho¬telových terasách. V Makarské jsou všechny porady sjednoceny v pro¬gramu "Makarské kulturní léto". Nejnavštevovanejší jsou rybárské noci, "Letní karneval" a Noc Kalelargy". Porádá se velký pocet i dalších poradu jako jsou koncerty zábavní a vážné hudby, vystoupení peveckých a tanecních folklórních skupin ze zeme i zahranicí, které se obvykle odehrávají na Kacícove námestí a na nábreží, ale i na jiných vhodných je¬vištích, jako napr. pred kostelem sv. Pera na stejnojmenném poloostrove, námestí Tina Ujevice, kostele Filipina aj. V ostatních letoviskách na rivi¬ére se behem sezóny porádají podob¬né podniky, slavnosti, koncerty, také v prístavech, na námestích, hotel¬ových terasách nebo na zvláštních jevištích, na kterých hostují nej¬známejší jména estrády, divadla, pevecké a tanecní folklórní sku¬piny...

ZDRAVÍ - REHABILITACE

Zdravotní péci poskytuje Zdravotní stredisko Makarska, v rám¬ci kterého fungují záchranka a soukromé s specializované ordinace. Biokovka, centrum pro zdravotní rehabilitaci, nabízí krytý bazén, kompletní nejmodernejší fyzikální terapii a fitnesscentrum.

VÝLETY

Zemepisná a dopravní poloha Makarské riviéry umožnuje tu¬ristum polodenní a denní výlety, návštevu mnoha prírodních, kul¬turních a dalších památek, a obcí u more a ve vnitrozemí, ostrovu a "Parku prírody Biokovo". Pro hosty na Makarské riviére je zajisté nejzajímavejší výlet na Bio¬kovo, které zastrešuje celé Prímorí, ale na sousední ostrovy. Z každého letoviska vedou znacené horské stezky, klikatící se na svahy a vrchy Biokova a Rilice. Autem se lze na samotný vrch Sv. Jure (1762 m) do¬stat za pul hodiny (31 km). Odtud se otevírá bájecná vyhlídka na ostrovy a mesta na pobreží až ke Splitu a do vnitrozemí. Po ceste jsou Gornji Tucepi, nekolik restaurací, a na horském se¬dle Staza (897 m) restaurace "Vrata Biokova". Pod vrchem je i horská chata. Po téže silnici pres Gornji Tucepi se dá jet dále do vnitrozemí, do poutního místa Medugorje (64 km), pres Duge Njive (22 km) s nekolika restauracemi, které nabíze¬jí domácí speciality, Vrgorac (36 km) - rodište básníka Tina Ujevice, Ljubuški (54 km). Ve vnitrozemí jsou zajímavá i další výletní místa: Mostar (91 km), Metkovic (73 km), Vid (Narona, 77 km), Imotski (64 km), Trilj (80 km) a Sinj (92 km). Po pobreží do Dubrovníka (165 km), ústí Neretvy (62 km), Ploce (55 km) a Bacinska jezera (55 km), ústí Cetiny a Omiše (37 km), Splitu (61 km), Solinu (Salona, 66 km), Kaste¬ly a Trogiru (83 km), do Šibeníku (136 km) a Národního parku s vo¬dopády reky Krky (158 km). Atraktivní jsou a oblíbené výlety na ostrovy a do známých ostrovních letovisek na Braci a Hvaru (Hvar, Stari Grád, Jelsa, Bol aj.). Obzvlášt zajímavé jsou výlety do ostrovních zátok, kde se obvykle na tzv. pi¬knicích ochutnávají rybí a další spe¬ciality v romantickém prírodním prostredí.